Částka mzdy, kterou zaměstnanec skutečně obdrží po odečtení všech srážek, včetně daně z příjmu a odvodů na sociální zabezpečení, z hrubé mzdy.

Daňová pravidla, která platí pro jednotlivce, kteří získávají příjem v zemi, kde nemají bydliště. Často se liší sazby a pravidla oproti rezidentům.

Daň vybíraná vládami z příjmu generovaného podniky a jednotlivci v jejich jurisdikci. V EU se sazby a pásma daně z příjmu liší podle země.

Rozsah příjmů, které jsou zdaněny specifickou sazbou v progresivním daňovém systému. Příjem spadající do každého pásma je zdaněn sazbou tohoto pásma.

Finanční podpora poskytovaná pracovníkům, kteří nedobrovolně přišli o práci. Způsobilost a částky se liší podle země.

Povinné období, během kterého zaměstnanci nesmí pracovat. Právo EU vyžaduje minimálně 11 po sobě jdoucích hodin odpočinku během 24hodinového období.

Daň z přidané hodnoty – spotřební daň uvalená na zboží a služby v každé fázi výroby nebo distribuce. EU vyžaduje minimální standardní sazbu DPH ve výši 15 %.

Starobní dávka vyplácená zaměstnancům, kteří po celou dobu svého pracovního života přispívali do penzijního systému. Země EU mají různé penzijní systémy.

Skutečné procento příjmu zaplaceného na daních, vypočtené vydělením celkové zaplacené daně celkovým zdanitelným příjmem. Často je nižší než mezní daňová sazba.

Celková částka mzdy před odečtením jakýchkoli srážek, jako je daň z příjmu, příspěvky na sociální zabezpečení nebo příspěvky na důchod.

Oficiální dohled nad pracovišti za účelem zajištění souladu s pracovněprávními předpisy, předpisy o ochraně zdraví a bezpečnosti a standardy pracovních podmínek.

Písemná smlouva sjednaná prostřednictvím kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací zastupující pracovníky, pokrývající mzdy, hodiny a pracovní podmínky.

Období nepřítomnosti v práci poskytnuté matce před a po narození dítěte. Právo EU zaručuje minimálně 14 týdnů mateřské dovolené.

Sazba daně uplatňovaná na poslední jednotku získaného příjmu. V progresivních daňových systémech je vyšší příjem zdaněn vyššími mezními sazbami.

Nejnižší hodinová, denní nebo měsíční odměna, kterou zaměstnavatelé mohou legálně vyplácet pracovníkům. V EU si každý členský stát stanovuje vlastní minimální mzdu.

Propuštění z důvodu, že zaměstnavatel potřebuje snížit počet zaměstnanců, obvykle z ekonomických nebo strukturálních důvodů, nikoli z důvodu chování zaměstnance.

Náhrada vyplacená zaměstnanci za škody nebo ztráty, například když zaměstnavatel ukončí smlouvu bez dodržení řádných postupů.

Organizace zaměstnanců, která kolektivně vyjednává se zaměstnavateli o mzdách, pracovních podmínkách a dalších pracovních podmínkách.

Finanční plnění vyplácené zaměstnanci při ukončení pracovního poměru, typicky vypočítané na základě délky služby a konečné mzdy.

Zaměstnání, kde zaměstnanec pracuje méně hodin než zaměstnanec na plný úvazek. Právo EU zakazuje diskriminaci pracovníků na částečný úvazek.

Hodiny, během kterých je zaměstnanec povinen pracovat. Právo EU stanoví maximální průměr 48 hodin týdně včetně přesčasů.

Placená nebo neplacená dovolená z důvodu nemoci nebo úrazu. Pravidla se v jednotlivých členských státech EU značně liší.

Právně závazná dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která stanoví podmínky zaměstnání.

Pracovní smlouva s konkrétním datem ukončení nebo vázaná na dokončení konkrétního úkolu, na rozdíl od smlouvy na dobu neurčitou.

Maximální počet dní v roce, po které může přeshraniční pracovník pracovat na dálku ze své země bydliště, aniž by se změnil jeho daňový nebo sociální status.

Hodiny odpracované nad rámec běžné smluvní nebo zákonné pracovní doby. Mnoho zemí EU vyžaduje příplatky za přesčasy.

Osoba, která pracuje v jednom členském státě EU a bydlí v jiném, přičemž pravidelně dojíždí přes hranice. Též známý jako pohraniční pracovník.

Pravidelné platby do penzijního fondu zaměstnanci, zaměstnavateli nebo oběma za účelem vytváření úspor na důchod. Sazby příspěvků se liší podle země.

Povinné platby prováděné zaměstnanci a zaměstnavateli k financování systémů sociální ochrany, včetně důchodů, zdravotní péče a dávek v nezaměstnanosti.

Platby prováděné zaměstnavateli nad rámec mezd zaměstnanců k financování systémů sociální ochrany. Ty představují značné dodatečné náklady na zaměstnání.

Skupina zástupců zaměstnanců v rámci společnosti, která konzultuje s vedením otázky týkající se pracovníků. V mnoha zemích EU je povinná ve společnostech nad určitou hranici velikosti.

Placená dovolená poskytovaná zaměstnancům každý rok. Právo EU vyžaduje minimálně 4 týdny placené dovolené ročně pro všechny pracovníky.

Období nepřítomnosti v práci dostupné rodičům za účelem péče o malé dítě. Právo EU stanoví minimálně 4 měsíce rodičovské dovolené na rodiče.

Období nepřítomnosti v práci poskytnuté otci nebo druhému rodiči po narození nebo adopci dítěte.

Zásada, že muži a ženy by měli dostávat stejnou mzdu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zakotveno v právu EU od Římské smlouvy.

Snížení daně nebo daňový kredit dostupný daňovým poplatníkům, kteří finančně podporují vyživované osoby, jako jsou děti nebo starší příbuzní.

Legislativa EU omezující pracovní dobu na maximálně 48 hodin týdně v průměru za referenční období, zajišťující minimální doby odpočinku.

Pracovní smlouva na dobu neurčitou s neurčitým datem ukončení, nabízející větší jistotu zaměstnání a typicky silnější právní ochranu pro zaměstnance.

Soubor politik a programů navržených ke snížení chudoby a zranitelnosti podporou efektivních trhů práce a snižováním vystavení lidí rizikům.

Pevná částka, kterou lze odečíst z hrubého příjmu před výpočtem daně z příjmu, představující typické výdaje související s prací.

Oficiální svátek, kdy mají zaměstnanci obecně nárok na den volna v práci s platem. Počet státních svátků se v jednotlivých zemích EU liší.

Pracovní uspořádání, kdy zaměstnanci pracují z jiného místa než z prostor zaměstnavatele, typicky z domova, pomocí digitálních nástrojů.

Doklad poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci, který ukazuje rozpis výdělků a srážek za výplatní období. Vyžadováno zákonem ve většině zemí EU.

Ukončení smlouvy zaměstnance zaměstnavatelem. Právo EU a vnitrostátní právo poskytují různé ochrany proti nespravedlivé nebo neoprávněné výpovědi.

Doba, po kterou musí zaměstnanec nebo zaměstnavatel oznámit ukončení pracovní smlouvy. Délka se liší podle země, typu smlouvy a délky služby.

Zaměstnanec vyslaný svým zaměstnavatelem k výkonu služby v jiném členském státě EU na dočasném základě.

Soubor právních předpisů upravujících pracovní vztahy v zemi, včetně práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Částka příjmu podléhající dani po uplatnění odpočtů a slev. Základ, na kterém se vypočítává daň z příjmu.

Pokrytí, které hradí léčebné výdaje. V mnoha zemích EU je povinné zdravotní pojištění financováno z příspěvků na sociální zabezpečení.

Zkušební období na začátku zaměstnání, během kterého může kterákoli strana snáze ukončit smlouvu, obvykle s kratší výpovědní dobou.